John Lennon. Just John Lennon.

13. července 2014 v 23:37 |  Zápisky
Jelikož večerní program v televizi opět a opět nenabízel nic lákavého, co by si zasloužilo mé zhlédnutí, zamaniačila jsem si to k počítači a snažila se někde sehnat film Help (ten bítlsácký) online. Což se mi zřejmě nikdy nepovede. Ech, co nadělám. Každopádně abych přehlušila televizi řvoucí nalevo ode mne, sluchátka jsem vyhrabala a co jiného na jůtůbku našla, než Beatles, že. Přes jejich společné písně jsem se nějak dostala k samostatné tvorbě Johna Lennona. No, páni.


Nejprve něco málo z historie. John Lennon, jeden livrpudlík narozený dne 9. října roku 1940, byl intelektuální a uměleckou osobností. Na střední škole pod nátlakem přátel založil kapelu The Quarrymen, do níž později přibral Paula McCartneyho a George Harrisona. Skupina vystřídala mnoho členů a názvů, než oficiálně vystoupí jako Beatles s bubeníkem Ringo Starrem; 30. ledna 1969 se ale skupina bortí. John se snažil zlepšit svět, však vždy se najde ten někdo Někdo. 8. prosince 1980 je zastřelen. (Ano, absolutně bez detailů a strohé, nepíšu však o jeho životě.)

Nevím proč, ale k Johnovi jsem moc sympatií nikdy nechovala. Ne, že bych preferovala více toho a onoho, konkrétně John však... Vážně nevím proč. Nemohu mu ale upřít, že je právem považován za jednoho z nejlepších hudebních skladatelů všech dob. Když jsem poslouchala ty písně, myslela jsem, že jejich krásou snad omdlím. Vážně.

Pro začátek s Mind Games. Nechápu, jak jsem dříve mohla poslouchat písně a vlastně jim vůbec nerozumněla. Nevěděla jsem, o čem se v nich zpívá, prostě se mi jen líbila ta melodie a tím to haslo. Ach, jak dětinské! Ale holt to tak bylo. Nyní vím, že "láska je odpověď, láska je květina, tak ji nechme růst". S tou písní bychom mohli zachránit svět.

Stand by me změnila nejen můj způsob myšlení, uvažování, pohled na svět. Nějakým nevysvětlitelným důvodem ovlivnila mé celkové já. Vím, že při něm budu navěky stát, nebudu zbytečně ronit slzy. Vždyť nač je plýtvat. Stačí procítění. (...) Nečekaný zkrat přišel s Jealous Guy. U té jsem se málem rozbrečela. Ale jen málem, jelikož Stand by me mi to zakazovala. Tuším, že nikdy nepochopím, jak je možné, že jsou ty písně tak přenádherné. Asi jsem zaujatá. Nejspíše by někdo mohl i prohlásit, že nejsem dostatečně vyspělá a nerozumím souzení života a přiřazování ho k písním. Jest to však jen názor můj, já vám ho nenutím. (Napsáno v rytmu oné písně.)

Tak Beautiful Boy mne vážně málem rozbrečela, ani ne tak kvůli... čemu? No to je jedno. Jen jsem při ní myslela na Seana, syna Johna a jeho druhé manželky Yoko Ono, kterému v den, kdy přišel o otce, bylo pět let. To chceš, Johne, svou poznámkou o dobré noci Seanovi směřovanou, zabít i mne? O tom bych mohla psát stále. Leč je to ale smutné, každý jsme se narodili s nějakým osudem. Každý máme nějaký životní úděl. Něco se musí stát. Než se to však stane, můžeme žít, jak nejlépe dokážeme. Tak to dělejme. John to dělal též. A dokázal toho hodně. (Jsem zaujatá, vím to.)

Bez komentářů, raději: Watching the Wheels, Give Peace a Chance, Imagine, Woman, Working Class Hero a neskutečně mnoho dalších, co své místo zde si zaslouží.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama